Zaměstnání

Alternativní formy zaměstnávání jako možnost skloubení práce a rodiny Pružná pracovní doba Pružná pracovní doba je dle § 85 zákona č. 262/2006 Sb. takový režim pracovních směn, při němž si zaměstnanec sám volí začátek, popřípadě i konec pracovní doby v rámci časových úseků stanovených zaměstnavatelem ("volitelná pracovní doba"). Mezi dva úseky volitelné pracovní doby je vložen časový úsek, v němž je zaměstnanec povinen být na pracovišti ("základní pracovní doba"). Pružná pracovní doba může být uplatněna jako pružný pracovní den, pružný pracovní týden nebo pružné čtyřtýdenní pracovní období (dle délky období, za které se požadovaná pracovní doba musí odpracovat). Př.: Zaměstnavatel stanový jako základní pracovní dobu, kdy musí být na pracovišti každý zaměstnanec, 9-15 hodinu, kdy jako pružnou pracovní dobu stanoví ráno  7-9 a odpoledne 15-18, tzn., že si příchod i odchod volí zaměstnanec sám s ohledem na potřebu zajistit týdenní pracovní dobu 40 hodin. Zkrácená pracovní doba Jedná se o zkrácení stanovené týdenní pracovní doby bez snížení mzdy, které je pro všechny stejná a zakládá se na základě kolektivní smlouvy či vnitřního předpisu Kratší pracovní doba Jedná se o individuální dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, přičemž se zaměstnanci s poměrem krácení pracovní doby přiměřeně také krátí i plat. Sjednává se v pracovní smlouvě či v jiné obdobné smlouvě. Sjednává se často ze zdravotních či rodinných důvodů. Dle zákoníku práce má rodič s dítětem do 15 let či těhotná nárok na kratší pracovní dobu s tím, že je potřeba takové osobě vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody - Dle § 241 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let, těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnanec, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu, o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Problematické se jeví slovní spojení „vážné provozní důvody“. Dle právníků je vážný provozní důvod dán pouze v případě, že by tím byl znemožněn, narušen nebo vážně ohrožen řádný provoz zaměstnavatele (plnění jeho úkolů nebo činností). Existenci vážných provozních důvodů by měl být zaměstnavatel v případě sporu o vyřízení žádosti zaměstnankyně schopen prokázat. Soudní spory takovéhoto charakteru jsou spíše výjimečné. Existuje judikát, dle kterého je možné v soudní praxi postupovat. Z judikatury – Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 612/2006 ze dne 5. 6. 2007: Provozem je třeba rozumět plnění úkolů nebo činnosti zaměstnavatele, a to zejména úkolů, které souvisejí se zajištěním výroby nebo poskytování služeb, a jiné obdobné činnosti, kterou zaměstnavatel provádí… Při posuzování toho, jestli zaměstnavateli brání vážné provozní důvody, aby vyhověl žádosti zaměstnance o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je rozhodující především skutečnost, jaký by to byl zásah do provozu zaměstnavatele ve srovnání se stavem, kdy zaměstnanec pracuje po stanovenou týdenní pracovní dobu. Pouze v případě, že by byl znemožněn, narušen nebo vážně ohrožen řádný provoz zaměstnavatele, lze dovodit, že vyhovění žádosti zaměstnance o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby brání zaměstnavateli vážné provozní důvody. Rozhodný pro takové posouzení je přitom stav provozu zaměstnavatele, jaký tu je v době, v níž zaměstnavatel rozhoduje o opodstatněnosti zmíněné žádosti. Toto pravidlo je nutné uplatnit jak při zkoumání povahy provozu a dalších skutečností o organizačně technických poměrech zaměstnavatele, tak i při posuzování množství zaměstnanců působících u zaměstnavatele, možností jejich vzájemného zastupování a možností jejich odměňování za vykonanou práci. Je nepochybné, že zaměstnavatel může vyhovět žádosti zaměstnance o úpravu stanovené týdenní pracovní doby tím „snadněji“, čím více má zaměstnanců, čím lépe se jeho zaměstnanci mohou vzájemně zastupovat a čím více má peněžních prostředků použitelných pro jejich odměňování. Po zaměstnavateli nelze ale spravedlivě požadovat, aby v rozporu se svými potřebami zaměstnával další zaměstnance jen proto, by mohl případné zmíněné žádosti vyhovět. Závěr o tom, zda vážné provozní důvody nebrání vyhovění žádosti, proto nemůže být ovlivněn úvahou, že by zaměstnavatelem tvrzené znemožnění, narušení nebo vážné ohrožení řádného provozu nenastalo, kdyby přijal jiného zaměstnance. Nicméně v praxi je běžné rozvázání pracovně-právního poměru a domáhání se práva jde spíše cestou stížností na kontrolní orgány-orgány inspekce práce. Zákon o inspekci práce stanoví, že zaměstnavatel – fyzická osoba se dopustí přestupku a právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců tím, že neplní povinnost vyhovět žádosti zaměstnance, který má ze zákona na úpravu pracovní doby nárok. Za tento přestupek, respektive správní delikt, může být uložena orgánem inspekce práce pokuta až do výše 300 000 Kč. Zaměstnankyním a zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší než jeden rok, nesmí zaměstnavatel nařídit práci přesčas, ale je možno se se zaměstnancem či zaměstnankyní na práci přesčas dohodnout. Příplatek za případnou práci přesčas náleží, ale až jde-li o práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu (t.j. zpravidla 40 hodin týdně), nikoli jde-li toliko o práci nad sjednanou kratší pracovní dobu. Za kratší pracovní dobu přísluší zaměstnanci mzda nebo plat odpovídající této kratší pracovní době. Sdílené pracovní místo Jedná se o sdílení jednoho pracovního místa dvě i více zaměstnanci, kteří pracují kombinovaně tak, aby pokryly celou pracovní dobu pro danou pozici. Český zákoník práce nezná institut job share (sdíleného místa), nicméně lze na něj rámcově použít úpravu kratší pracovní doby. V praxi se např. osvědčilo sdílení rodiči s malými dětmi, kteří pracují dopoledne a studenty, kteří mají čas odpoledne. Na podobném principu je založeno i rozdělení jednoho pracovního místa na dva pracovníky, tzv. job split. V praxi ale job share a job split zůstávají stranou zájmu. Problematičtěji se jeví předávání informací mezi pracovníky i mezi pracovníky a vedoucími pracovníků. Sdílené pracovní místo vyžaduje perfektní koordinaci a manažerské řízení včetně vhodnosti povah pracovníků na sdíleném pracovním místě.   Práce z domova Práce z domova je vykonávána mimo pracoviště zaměstnavatele, nejčastěji v domácím prostředí či na jiném místě, např. v co-workingovém centru. Počet odpracovaných hodin nesmí překročit 40 hod. Zaměstnavatel bez souhlasu zaměstnance nemá oprávnění vstoupit do místa výkonu práce. Velice často je kombinována práce z domova a práce na pracovišti. Tento typ práce je velice výhodný pro rodiče na mateřské/rodičovské dovolené, kdy odpadá částečná starost, co s dítětem. Neplacené volno Neplacené volno se využívá zaměstnanci v případě, že již vyčerpali zákonnou dovolenou a potřebují např. pečovat o dítě apod. Žádost je podávána zaměstnavateli, který může, ale nemusí žádosti vyhovět. V případě, že vyhoví, je změna s placením zdravotního pojištění (nově od 1.1.2015), kdy ho automaticky stát neplatí, ale vše se odvíjí dle minimální mzdy za daný kalendářní měsíc, ve kterém neplacené volno bylo čerpáno. Při čerpání neplaceného volna může zaměstnance zaměstnavatel propustit, neproplácí se mu prvních 14 dní nemoci a po návratu se nemusí zaměstnanec vrátit na své původní místo. Bližší informace k flexibilním formám zaměstnávání se můžete dočíst na těchto serverech: http://www.jdipracovat.cz, http://www.fitforflexi.cz/resources/index.html#sladovani_rodiny_1, www.flexibilni.cz Literatura: http://www.mesec.cz/clanky/potrebujete-kratsi-pracovni-dobu-zamestnavateli-to-musi-vyhovovat/ http://www.financninoviny.cz/zpravy/zkracena-a-kratsi-pracovni-doba/400212 http://www.jobs.cz/poradna/prehled-pruznych-pracovnich-uvazku/ http://materskarodicovska.cz/cz/prace-domova-zamestnanec http://www.magmacold.eu/o-nas/blog/jak-se-zmenilo-neplacene-volno-od-1-1-2015-12.html http://www.mesec.cz/zakony/zakonik-prace-zakon/uplne/#cast10 http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-251-2005-sb-o-inspekci-prace/uplne/ http://pravo4u.cz/judikatura/nejvyssi-soud-cr/21-cdo-612-2006/ http://flexibility.co.uk/cases/index.htm http://www.rc-routa.cz/media/uploads/rodina_a_prace/ffp_final_web.pdf     Weby nabízející ve větší míře alternativní formy zaměstnávání Na internetu existuje velké množství portálů nabízejících pracovních příležitosti. Jen ale některé z nich, nabízejí i ve větší míře pracovní příležitosti s převahou alternativních forem práce. Vybrali jsme pro vás ty, které nabízejí i alternativní formy zaměstnávání nebo se na ně přímo zaměřují. www.careerjet.cz www.dobraprace.cz www.dzob.cz www.eurec-prace.cz www.flek.cz www.hyperinzerce.cz www.jobdnes.cz www.jobhunter.cz www.jobs.cz www.mobojobo.cz www.monster.cz www.nabidky-prace.cz www.prace.cz www.praceprace.cz www.pracezdomova.net www.superkariera.cz  
  Pracovně-právní předpisy pro zaměstnance Práce na mateřské dovolené Mateřskou dovolenou začíná žena čerpat 6 až 8 týdnů před porodem s tím, že výše peněžité podpory v mateřství činí 70 % denního vyměřovacího základu. Mateřská trvá v případě narození 1 dítěte 28 týdnů a v případě narození dvou a více dětí 37 týdnů. V rámci mateřské dovolené je možné pro svého zaměstnavatele vykonávat práci, ze které není čerpána mateřská, tzn. je potřeba mít jiný pracovně-právní vztah-DPP, DPČ či pracovní smlouvu a sjednaný druh práce musí být jiný než před nástupem na mateřskou. Je možné taktéž pracovat pro jiného zaměstnavatele buď na jinou činnost, než která byla vykonávána před mateřskou, anebo stejnou činnost. Výše výdělku není ničím omezena. Zaměstnankyně, která své dítě kojí, má nárok na přestávky na kojení dle § 242, které se započítávají do běžné pracovní doby. Práce při rodičovské dovolené Na mateřskou dovolenou navazuje rodičovská dovolená, při které je pobírán rodičovský příspěvek, jenž je paušální v částce 220.000,-- Kč. Maximální měsíční částka je stanovena zákonem na 11.500,-- Kč. Aby byla částka vyčerpána, musí být rodičovský příspěvek pobírán min. 19 měsíců. Rodičovský příspěvek, který vyplácí stát, lze čerpat až do 4 let věku dítěte. Rodičovská dovolená může být však v maximální výši do 3 let věku dítěte a poskytuje ji zaměstnavatel. Tudíž od 3 let do 4 let věku dítěte může zaměstnavatel poskytnout neplacené volno. Práce na rodičovské dovolené není nijak omezená, včetně výše platu. Dítě do dvou let věku může navštěvovat zařízení, kde o ně bude postaráno, do max. výše 46 hodin měsíčně. Po dvou letech již výše pobytu v předškolních zařízeních není limitována. Rovné zacházení a zákaz diskriminace V pracovně-právních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace. Pojmy přímá diskriminace, nepřímá diskriminace, obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci a případy, kdy je rozdílné zacházení přípustné, upravuje antidiskriminační zákon. Přímou diskriminací se rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. Za diskriminaci z důvodu pohlaví se považuje i diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství nebo otcovství a z důvodu pohlavní identifikace. Nepřímou diskriminací se rozumí takové jednání nebo opomenutí, kdy na základě zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo praxe je z některého z důvodů uvedených výše osoba znevýhodněna oproti ostatním. Nepřímou diskriminací není, pokud kritérium nebo praxe je objektivně odůvodněno legitimním cílem, a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné. Dojde-li k porušení práv a povinností vyplývajících z práva na rovné zacházení nebo k diskriminaci, má ten, kdo byl tímto jednáním dotčen, právo se u soudu zejména domáhat, aby bylo upuštěno od diskriminace, aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění. Pokud by se nejevilo postačujícím zjednání nápravy podle předchozího odstavce, zejména proto, že byla v důsledku diskriminace ve značné míře snížena dobrá pověst nebo důstojnost osoby nebo její vážnost ve společnosti, má též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích. Ukončení zaměstnání Zaměstnání lze ukončit výpovědí nebo dohodou. V případě ukončení zaměstnání náleží zaměstnankyni, která byla v předchozích 2 letech zaměstnána alespoň po dobu 12 měsíců (započítává se i doba péče o dítě do 4 let věku) dávka Podpora v nezaměstnanosti a to po dobu tzv. podpůrčí doby, která je u osob do 50 let 5 měsíců. Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví procentní sazbou, kdy první dva měsíce činí výše 65 % a další 2 měsíce 50 % průměrného čistého měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu. Přičemž v případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením se do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory po celou dobu 45 % průměrného čistého měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu (často se děje při ukončení rodičovské dovolené, kdy zaměstnavatel nechce již dále ženu zaměstnat a dohodne se s ní na ukončení zaměstnání s odstupným). Literatura: http://www.maminka.cz/clanek/materska-dovolena-2015--vse-co-potrebujete-vedet http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/mzdy-a-prace/prace-na-materske-ci-rodicovske-dovolene/ http://www.maminka.cz/clanek/rodicovska-dovolena-2015--vse-co-potrebujete-vedet http://www.mesec.cz/zakony/zakonik-prace-zakon/uplne/#cast10 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-198 Jak sepsat životopis a motivační dopis Životopis nebo-li Curriculum Vitae Životopis je potřeba psát stručně a výstižně. Ve vzdělání jít sestupně od nejvyššího vzdělání po nejnižší, přičemž základní škola se neuvádí. Nezbytné je uvést: název školy, program, obor, dobu studia a nejvyšší dosažený titul (byl-li dosažen). V rámci zaměstnání se jde rovněž sestupně od posledního pracovní poměru po ty nejvzdálenější. Důležité je uvést: název a sídlo zaměstnavatele, pracovní pozici, délku a rozsah pracovního úvazku. Dále se uvádí další vzdělávání, kde je důležité uvést jakékoliv absolvované kurzy, výcviky (vždy název, rozsah a případný výstup). Významnou kolonkou jsou i další znalosti a dovednosti, kde se uvádí: jazyková znalost (uvede se typ jazyk a pokročilost), dále řidičské oprávnění na jaký typ vozidla, znalost práce na PC včetně jednotlivých programů a další znalosti a dovednosti např. vysokozdvižný vozík apod. Nedílnou součástí životopisu jsou i zájmy a záliby. Pro současné zaměstnavatele je někdy rozhodující i seznam doporučení od předchozích zaměstnavatelů, resp. jména osob a jejich funkce, jež mohou poskytnout doporučení pro další zaměstnavatele. Příklad životopisu:
 ŽIVOTOPIS (CURICULLUM VITAE)   Jméno:                       Mgr., Bc. (titul) ……………………………. Datum narození:       …………………….. Adresa:                       ………………………………………………… Kontaktní údaje:       e-mail:………………………..                                    tel:       ………………………...   Stav:                          (nemusí se uvádět z důvodu možné diskriminace zaměstnavatelem) Vzdělání: 2001 - 2005 Karlova Univerzita, Filosofická fakulta, obor: Psycholog, titul: Mgr. 1997 - 2001 Gymnázium, Plzeň, ulice Příčná 125, obor: Všeobecné vzdělání   Zaměstnání: 2013 -               Linka bezpečí, Pazdourova 4, Praha 10 (při rodičovské dovolené) Úvazek: 0,1/měs. Náplň: Telefonická krizová intervence 2008-                Mateřská a rodičovská dovolená 2005-2008         Poradna pro rodinu a mezilidské vztahy, Rytířská 4, Praha 10 úvazek: 1,0 pozice: Poradce náplň práce: poskytování psychologického poradenství klientům poradny… Kurzy: 2005-2007 Kurz systemické psychologie 2008-2009 Kurz krizové intervence (250 h) Praxe a dobrovolnická činnost: 2004 Oblastní charita Praha – psychologická služba pro seniory 2003 Fond ohrožených dětí– podpora psychologické činnosti fondu Jazykové schopnosti: Angličtina       – velmi dobrá Ruština           – začátečník Znalost práce na PC: Internet, Word, Excel, PowerPoint Schopnosti a dovednosti: Řidičský průkaz: B - osobní automobil (aktivní řidička) Organizační schopnosti Schopnost týmové práce   Zájmy: rodina, sport, četba V ……………... dne ………………                                                                 ………………………………………. Podpis V životopisu silně zvýrazníme ty informace, které uvádíme, resp. rozvádíme v motivačním dopisu, a které chceme, aby byly na první pohled pro zaměstnavatele viditelné vzhledem k pracovní pozici, na kterou se osoba hlásí.   Příklad motivačního dopisu:  
 Motivační dopis   Adresa zaměstnavatele   Adresa účastníka výběrového řízení včetně jména

V ………….. dne ……………

Dobrý den, reaguji na vaši nabídku na pozici „Psycholog“ zveřejněnou na webových stránkách www.ecn.cz. V přiloženém životopisu zasílám veškeré náležitosti související s přihlášením se do tohoto výběrového řízení. S ohledem na pozici vám mohu nabídnout zejména zkušenosti s poskytování psychologické péče klientům Poradny pro rodinu a mezilidské vztahy. Dále nabízím zkušenosti s realizací telefonické krizové intervence v rámci Linky bezpečí. Mými dalšími přednostmi je absolvovaný kurz systemické psychologie, který mne opravňuje k používání systemické psychologie u klientů, zejm. u rodin a kurz telefonické krizové intervence, který mi umožňuje reagovat na krizovou situaci bezprostředně ihned v době telefonického kontaktování. Ovládám velmi dobře anglický jazyk (jako rodilý mluvčí). Mám zájem o vámi nabízenou pracovní pozici, neboť náplň práce Psychologa ve vaší organizaci považuji z hlediska obsahu za velice zajímavou a podnětnou. Případné další informace o mé osobě poskytnu při telefonickém i osobním jednání. Těším se na případnou spolupráci. S pozdravem,                                                                                      Jméno a příjmení (podpis)   Tlustě jsou vyznačeny začátky vět, které se v motivačním dopise nejčastěji používají, a je dobré alespoň některé z nich v motivačním dopise použít. Literatura: http://clanky.vzdelani.cz/jak-spravne-napsat-zivotopis-a5213 http://www.jdipracovat.cz/dilema-poslat-klasicky-nebo-strukturovany-zivotopis http://www.jdipracovat.cz/10-veci-ktere-ne-uvest-ve-svem-zivotopise       Jak projít výběrovým řízením Při hledání zaměstnání je nejdůležitější ujasnění, jaké zaměstnání hledám, jaký jsem typ člověka, jaké mám povahové vlastnosti, znalosti a dovednosti. Podle toho je potřeba vybírat pečlivě pozice, kde můžeme sami sebe a své schopnosti, znalosti a dovednosti nabídnout. Inzeráty, na které reagujeme, si pečlivě pročteme a v případě, že jich je více, tak si je také všechny zapíšeme, abychom v případě kontaktování ze strany firmy věděli, o jakou společnost a pozici se jedná a v telefonu nezněli např. nejistým dojmem. Sepis životopisu a průvodního dopisu je samozřejmostí. Po jeho odeslání můžeme za pá dnů kontaktovat firmu, jak to vypadá s výběrovým řízením a upozornit tak na svou osobu. V případě pozvání na výběrové řízení je dobré si ujasnit otázky, na které se chceme zeptat, dále zjistit si o firmě nějaké informace (např. kolik má zaměstnanců, jaká je její finanční situace, kdo je ředitelem apod.). V den pohovoru je potřeba se slušně (oblek, kostým, příp. jiné vhodné oblečení) a čistě obléknout včetně zajištění osobní hygieny. Po dorazení na místo je velice důležitý první dojem, který uděláme na personalistu (příp. jiného pověřeného zaměstnance či přímo zaměstnavatele). Nezbytný je úsměv, rychlé reakce, zachování klidu a plynulosti řeči. V rámci pohovoru je důležitá přirozenost člověka, reakce na dotazy by měly být uvolněné. V případě vysoké trémy a nervozity je dobré tuto informaci sdělit, zároveň je ale důležité zachovat klid. Dobré je být aktivní a sám se ptát na připravené dotazy, zmínit svoje úspěchy a silné stránky. Jsou vhodné dotazy týkající se pracovní pozice, vzdělávání ve firmě, týkající se firmy jako takové. Nevhodné jsou otázky ze strany uchazeče týkající se platu, benefitů, volna a to v době, kdy není zřejmé, zda pozice připadne právě uchazeči, tyto otázky jsou vhodné v době vyjednávání nad pracovní smlouvou. Nicméně otázka typu: „Jaký se představujete plat?“ je běžnou součástí pohovorů a uchazeči by na ni měli být připraveni. V průběhu pohovoru je důležité nelhat, nepřeceňovat se a nehýřit přehnaným sebevědomím. Typické otázky, které se často objevují: „Jaké jsou vaše 3 kladné a 3 záporné vlastnosti?“, „Proč se hlásíte k nám do firmy?“, „Proč bychom měli vybrat právě Vás?“, Proč jste odešel(a) z minulého zaměstnání“? Na konci pohovoru je dobré se zeptat, kdy můžete očekávat výsledky výběrového řízení. Je potřeba si uvědomit, že nejen zaměstnavatel si vybírá své zaměstnance, ale i uchazeč se rozhoduje, zda danou pozici přijme. Literatura: http://www.novinky.cz/kariera/263967-jak-uspesne-projit-vyberovym-rizenim.html http://www.jdipracovat.cz/na-co-se-zeptat-u-pohovoru http://www.jdipracovat.cz/pohovor-pres-telefon http://www.jdipracovat.cz/z-pohovoru-nejzakernejsi-otazky http://www.ziskamdobroupraci.cz/ http://finance.idnes.cz/deset-rad-jak-uspet-u-prijimaciho-pohovoru-f2c-/podnikani.aspx?c=A110922_1656115_viteze_zuk http://www.drill.cz/?item=210 Vzdělávání V případě, že jste na mateřské/rodičovské dovolené a víte, že se ke svému zaměstnavateli nechcete nebo nemůžete vrátit, a že nabídky práce v rámci Vaší profese jsou omezené, zvážit možnosti jiného vzdělávání včetně možností rekvalifikace či další kvalifikace. Další možností jak si zvýšit uplatnitelnost na trhu práce je si zvýšit svou praxi i v podobě bezplatné stáže v jakékoliv firmě. Rekvalifikace jsou v ČR, včetně hl.m.Prahy, nabízeny za úplatu. Rekvalifikace slouží k získání nové kvalifikace či k udržení té stávající. Některé organizace, které žádají o dotace, je mohou cílovým skupinám nabízet bezplatně (mohou to být neziskové organizace např. typů mateřských center apod.). Možnosti bezplatných rekvalifikací jsou i v rámci úřadů práce pro zaregistrované uchazeče o zaměstnání nebo pro zájemce o zaměstnání (tzn. v případě, že se v době rodičovské dovolené zapíšete na úřadu práce, jako zájemce o zaměstnání, je možné o rekvalifikaci také žádat). Na úhradu nákladů spojených s rekvalifikací není právní nárok a je potřeba přesvědčit úřad práce, že rekvalifikace je pro žadatele potřebná (tj. že současná kvalifikace neumožňuje nalezení zaměstnání) a účelná (tj. po vykonání rekvalifikace je reálná šance na získání zaměstnání). Dále je potřeba splnit zdravotní způsobilost a mít odpovídající vstupní kvalifikační předpoklady. Maximální výše poskytovaná ÚP na zvolenou rekvalifikaci je 50.000,-- Kč. Více informací včetně nabídky rekvalifikací od úřadu práce naleznete na těchto webových stránkách: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/pha/rekvalifikace Možnosti rekvalifikací naleznete na těchto webových stránkách: http://www.eu-dat.cz/ logo-oppa